|
|
Syntéza core/shell kvantových teček pro diagnostiku
Mihajlović, Ana ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biosenzory na bázi modifikovaných polovodičových core/shell kvantových teček (QDs) pro diagnostiku. Práce je rozdělena do čtyř hlavních častí. V první se pojednává o teorii nutné k použití QDs v bioaplikacích, jsou popsané metody syntézy, modifikace, biokonjugace a aplikace QDs. V praktické časti, byly připraveny CdTe/ZnS QDs core/shell struktury u kterých byla jádra modifikována MPA, GSH a TGA. Na tyto QDs byl v dalším kroku navazován protein BSA (hovězí sérum albumin) a protilátka IgG (imunoglobulin G) za použití mediátorů CDI, EDC a NHS s cílem zvýšení afinity vůči BSA nebo IgG. Takto připravené konjugáty byly charakterizovány fluorescenční spektroskopií (Infinite M200Pro, Tecan) a kapilární elektroforézou (7100 Agilent Technologies).
|
|
|
Opakovaná expozice slinám flebotomů: imunitní odpověď hostitele a vliv na přenášené patogeny
Pohanková, Lucia ; Kolářová, Iva (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
5 Abstrakt V průběhu sání infikovaného flebotoma jsou do hostitele inokulovány sliny flebotoma, které mohou silně ovlivnit odpověď imunitního systému. Pokud se jedná o naivního hostitele, průběh infekce bývá většinou horší. U kožní leishmaniózy se léze vyvíjejí dřív, bývají destruktivnější a přetrvávají delší dobu. U hostitelů žijících v endemických oblastech výskytu leishmaniózy a jejich přenašečů bývají hostitelé často vystaveni sání neinfikovaných flebotomů. Pro hostitele jsou sliny antigenní a indukují tvorbu specifické buněčné a protilátkové odpovědi. Tato imunitní odpověď navozuje protektivitu proti leishmaniové infekci a liší se u různých hostitelů. Pokusy byly nečastěji dělané na myším a psím modelu. U lidí jako hostitelů je těžké sledovat vývoj leishmaniové infekce po předchozí expozici, proto se u lidí sledují zejména hladiny protilátek, podle kterých pak můžeme určit míru poštípání flebotomy a riziko přenosu leishmaniózy. Klíčová slova: Lutzomyia, Phlebotomus, DTH, protilátky, IgG,
|
|
|
Glykosylace a antigenní vlastnosti proteinů ze slin flebotomů Phlebotomus perniciosus a P. orientalis
Sumová, Petra ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat glykosylaci a antigenní vlastnosti slinných proteinů dvou druhů flebotomů, Phlebotomus perniciosus a P. orientalis, kteří jsou významnými vektory viscerální leishmaniózy. Pomocí afinoblotu se značenými lektiny jsme prokázali, že řada slinných proteinů obou studovaných druhů flebotomů je N-glykosylována, přítomnost O-glykosylací nebylo možné potvrdit. Úroveň N-glykosylace většiny těchto proteinů je poměrně nízká, větší množství potenciálních N-glykosylačních míst bylo nalezeno pouze v aminokyselinových sekvencích hyaluronidázy P. orientalis a endonukleáz obou testovaných druhů. Pro expresi v bakteriálním expresním systému byly vybrány čtyři slinné antigenní proteiny P. perniciosus, z nichž dva proteiny (PpeSP01 a PpeSP01B) nebyly glykosylovány a úroveň glykosylace zbylých dvou proteinů (PpeSP03B a PpeSP07) byla nízká. Antigenní vlastnosti čtyř vybraných rekombinantních proteinů P. perniciosus byly následně testovány prostřednictvím imunoblotu a ELISA testů. Během počátečních pokusů se séry experimentálně exponovaných psů se dva proteiny (rSP07 a rSP01B) ukázaly jako nevhodné a byly tudíž z dalších experimentů vyřazeny. Rekombinantní proteiny rSP03B a rSP01 byly rozeznávány stejnými IgG protilátkami jako nativní formy těchto proteinů ze slinných žláz P. perniciosus....
|
|
|
Vývoj imunologických testů pro detekci nebezpečných bakteriálních patogenů
Šmídová, Lada
Cílem diplomové práce bylo vytvořit imunologický test pro detekci nebezpečného bakteriálního patogenu methicilin rezistentní Staphylococcus aureus (MRSA). Infekce MRSA způsobují celosvětové problémy ve zdravotnických zařízení poskytujících akutní a následnou péči v lůžkové i ambulantní části, proto je u pacientů velmi důležitá včasná a rychlá diagnostika a cílená terapie. Z E. coli byl pomocí QIAquick PCR Purificatin Kitu izolován bakteriální konstrukt, který byl následně purifikován a dialyzován. Získaný rekombinantní protein PBP2a byl v různých koncentracích nanesen na nitrocelulózovou membránu v podobě linií. Dále se provedla optimalizovaná blot-line metoda pro detekci specifických protilátek proti rekombinantnímu antigenu PBP2a ve třídách imunoglobulinů IgG, IgA a IgM. Pro detekci bylo použito několik různých koncentrací konjugátu Goat Anti-Human IgG-AP, Goat Anti-Human IgA-AP nebo Goat Anti-Human IgM-AP. Intenzita zabarvení linií každého jednotlivého stripu byla hodnocena pomocí Immunoblot softwaru. Z naměřených hodnot byla zjištěna diagnostická citlivost, specifita a celková diagnostická shoda. Dále bylo provedeno testování preciznosti za podmínek opakovatelnosti (intra-assay) a reprodukovatelnosti (inter-assay). Preciznost metody byla vyjádřena variačním koeficientem. Jako nejvhodnější pro výrobu soupravy IgG byla stanovena koncentrace antigenu PBP2a od 0,30 mg/ml do 0,45 mg/ml a koncentrace konjugátu IgG 1:1500-1:1800. Pro třídu imunoglobulinů IgA byla jako nejvhodnější zjištěna koncentrace antigenu PBP2a od 0,40 mg/ml do 0,52 mg/ml a koncentrace konjugátu IgA 1:500-1:1000. Variační koeficient za podmínek opakovatelnosti pro celý rozsah u třídy IgG je 10,09 % a u třídy IgA je 8,91 %. Variační koeficient za podmínek reprodukovatelnosti pro celý rozsah u třídy IgG je 9,23 % a u třídy IgA je 9,60 %. Preciznost metody za podmínek opakovatelnosti a reprodukovatelnosti pro třídy imunoglobulinů IgG a IgA vyhovuje kritériím pro výrobu diagnostické soupravy. Výsledky titrací prokázaly, že vyrobené konkrétní šarže karet nitrocelulózové membrány s naneseným antigenem PBP2a musí být vždy ověřeny na panelu referenčních vzorků a podle toho se nastaví hodnoty koncentrací (jak antigenu, tak konjugátu) dle potřeby, odlišně však pro třídu imunoglobulinů IgG a IgA.
|
|
|
Experimentální infekce Oryctolagus cuniculus motolicí Fascioloides magna
Melounová, Klára ; Kašný, Martin (vedoucí práce) ; Novobilský, Adam (oponent)
Fasioloides magna je motolice parazitující v jaterním parenchymu přežvýkavců. Její životní cyklus je vázaný na vlhké prostředí a zahrnuje mezihostitele, jimiž jsou sladkovodní plži (Lymnaeidae). Široké spektrum definitivních hostitelů lze dělit podle schopnosti tvorby určitého typu pseudocysty na specifické definitivní hostitele (jelen lesní, daněk evropský, srnec obecný), nespecifické definitivní hostitele (tur domácí, prase divoké či los evropský) a netypické hostitele (ovce domácí a koza domácí). Vedle záznamů o přirozených infekcích uvedených hostitelů byly prováděny také experimentální nákazy různých druhů potenciálních hostitelů v laboratorních podmínkách, např. kamzík horský, lama krotká a ovce tlustorohá, ale také u tradičních laboratorních zvířat, myš, morče, potkan a králík. Během nejrůznějších typů onemocnění probíhá v hostiteli mnoho změn, které lze kvalitativně a kvantitativně stanovit. Podobně u fascioloidózy lze měřit některé změny, které jsou spojeny s přítomností parazita v hostitelově těle, např. tvorba protilátek, zvýšení počtu eozinofilů, uvolňování vajíček trusem, vnitřní krvácení nebo i poškození jater. Právě míra poškození jaterní tkáně se odráží především v biochemických parametrech měřitelných z krve. Jedná se nejen o jaterní enzymy, ale také další složky krve, které...
|
|
|
Glykosylace a antigenní vlastnosti proteinů ze slin flebotomů Phlebotomus perniciosus a P. orientalis
Sumová, Petra ; Volf, Petr (vedoucí práce) ; Grubhoffer, Libor (oponent)
Cílem této práce bylo zmapovat glykosylaci a antigenní vlastnosti slinných proteinů dvou druhů flebotomů, Phlebotomus perniciosus a P. orientalis, kteří jsou významnými vektory viscerální leishmaniózy. Pomocí afinoblotu se značenými lektiny jsme prokázali, že řada slinných proteinů obou studovaných druhů flebotomů je N-glykosylována, přítomnost O-glykosylací nebylo možné potvrdit. Úroveň N-glykosylace většiny těchto proteinů je poměrně nízká, větší množství potenciálních N-glykosylačních míst bylo nalezeno pouze v aminokyselinových sekvencích hyaluronidázy P. orientalis a endonukleáz obou testovaných druhů. Pro expresi v bakteriálním expresním systému byly vybrány čtyři slinné antigenní proteiny P. perniciosus, z nichž dva proteiny (PpeSP01 a PpeSP01B) nebyly glykosylovány a úroveň glykosylace zbylých dvou proteinů (PpeSP03B a PpeSP07) byla nízká. Antigenní vlastnosti čtyř vybraných rekombinantních proteinů P. perniciosus byly následně testovány prostřednictvím imunoblotu a ELISA testů. Během počátečních pokusů se séry experimentálně exponovaných psů se dva proteiny (rSP07 a rSP01B) ukázaly jako nevhodné a byly tudíž z dalších experimentů vyřazeny. Rekombinantní proteiny rSP03B a rSP01 byly rozeznávány stejnými IgG protilátkami jako nativní formy těchto proteinů ze slinných žláz P. perniciosus....
|
|
|
Protilátková odpověď na sliny flebotomů
Pohanková, Lucia ; Kolářová, Iva (vedoucí práce) ; Kopecký, Jan (oponent)
Leishmanioóza je typické protozoární onemocnění, které se do hostitele přenáší při sání flebotoma. V průběhu sání infikovaného flebotoma dochází nejen k přenosu leishmanií, ale i sliny samotného flebotoma jsou při sání inokulovány do hostitele. Tyto sliny silně ovlivňují odpověď imunitního systému. U hostitelů, kteří se ještě nesetkali se slinami flebotomů je průběh infekce většinou horší. U kožní leishmaniózy se vyvíjejí kožní léze dřívěji, bývají destruktivnější, zůstávají déle a jejich vyléčení není vždy podmínkou. U hostitelů žijících v endemických oblastech výskytu leishmaniózy a jejich přenašečů bývají hostitelé často vystaveni opakovanému sání neinfikovaných flebotomů. Na hostitele působí opakovaně inokulované sliny antigeny a indukují tvorbu specifické buněčné a protilátkové odpovědi. Buněčná a protilátkové odpověď není stejná u všech hostitelů. U myší a psů, kteří patří mezi nejčastější laboratorní modely, jsou podmínky pro sledováním vývoje leishmaniové infekce o poznání lepší než u lidí. U lidí jako hostitelů je těžké sledovat vývoj leishmaniové infekce po předchozí expozici, proto se u lidí především sledují hladiny protilátek proti slinám flebotomů. Podle hladin specifických protilátek můžeme u hostitelů určit míru poštípání flebotomy a riziko přenosu leishmaniózy. Klíčová slova:...
|
|
|
Opakovaná expozice slinám flebotomů: imunitní odpověď hostitele a vliv na přenášené patogeny
Pohanková, Lucia ; Kolářová, Iva (vedoucí práce) ; Fialová, Anna (oponent)
5 Abstrakt V průběhu sání infikovaného flebotoma jsou do hostitele inokulovány sliny flebotoma, které mohou silně ovlivnit odpověď imunitního systému. Pokud se jedná o naivního hostitele, průběh infekce bývá většinou horší. U kožní leishmaniózy se léze vyvíjejí dřív, bývají destruktivnější a přetrvávají delší dobu. U hostitelů žijících v endemických oblastech výskytu leishmaniózy a jejich přenašečů bývají hostitelé často vystaveni sání neinfikovaných flebotomů. Pro hostitele jsou sliny antigenní a indukují tvorbu specifické buněčné a protilátkové odpovědi. Tato imunitní odpověď navozuje protektivitu proti leishmaniové infekci a liší se u různých hostitelů. Pokusy byly nečastěji dělané na myším a psím modelu. U lidí jako hostitelů je těžké sledovat vývoj leishmaniové infekce po předchozí expozici, proto se u lidí sledují zejména hladiny protilátek, podle kterých pak můžeme určit míru poštípání flebotomy a riziko přenosu leishmaniózy. Klíčová slova: Lutzomyia, Phlebotomus, DTH, protilátky, IgG,
|
|
|
Syntéza core/shell kvantových teček pro diagnostiku
Mihajlović, Ana ; Vaculovičová, Markéta (oponent) ; Pekárková, Jana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá biosenzory na bázi modifikovaných polovodičových core/shell kvantových teček (QDs) pro diagnostiku. Práce je rozdělena do čtyř hlavních častí. V první se pojednává o teorii nutné k použití QDs v bioaplikacích, jsou popsané metody syntézy, modifikace, biokonjugace a aplikace QDs. V praktické časti, byly připraveny CdTe/ZnS QDs core/shell struktury u kterých byla jádra modifikována MPA, GSH a TGA. Na tyto QDs byl v dalším kroku navazován protein BSA (hovězí sérum albumin) a protilátka IgG (imunoglobulin G) za použití mediátorů CDI, EDC a NHS s cílem zvýšení afinity vůči BSA nebo IgG. Takto připravené konjugáty byly charakterizovány fluorescenční spektroskopií (Infinite M200Pro, Tecan) a kapilární elektroforézou (7100 Agilent Technologies).
|
|
|
Vliv jódu na funkční parametry ovcí
DUŠOVÁ, Hana
Cílem disertační práce bylo posoudit vliv dlouhodobého nadbytečného příjmu jódu na aktivitu štítné žlázy a na vybrané imunitní, hematologické a biochemické parametry v krvi bahnic a jejich jehňat. Experiment se uskutečnil v období od srpna 2009 do února 2010 v experimentální stáji Zemědělské fakulty JU v Českých Budějovicích. Do pokusu byly zařazeny bahnice plemene šumavská ovce a jejich narozená jehňata. Skupina A (kontrolní) byla složena ze 6 bahnic a po obahnění byla rozšířena o 7 narozených jehňat, skupina B (pokusná) ze 6 bahnic a 6 jehňat. Jehňata byla zařazena do pokusu od 1. do 60. dne po narození a přijímala jód v mléce svých matek. Suplementace jódu do krmné dávky bahnic byla zahájena během 1.-2. měsíce březosti a ukončena 60. den po porodu. Během pokusu skupina bahnic A přijímala 3,1 mg a skupina B 5,1 mg jódu na kg sušiny krmné dávky ve formě jodičnanu vápenatého. Během pokusu se pravidelně odebírala krev bahnic (před porodem a 1., 10., 30. a 60. den po porodu) a jehňat (1., 3., 10., 30. a 60. den po narození) pro stanovení koncentrace tyreostimulujícího hormonu a imunoglobulinu G (metodou ELISA) v krevním séru, tyreoidálních hormonů (RIA), celkové bílkoviny, močoviny a aktivity alkalické fosfatázy v krevní plazmě (biochemický analyzátor), obsahu hemoglobinu, počtu leukocytů, erytrocytů a hodnoty hematokritu v krvi (hematologický analyzátor), procentuálního zastoupení albuminu, -1-globulinů, -2-globulinů, -globulinů a -globulinů v krevním séru (elektroforeticky) a obsahu jódu v krevní plazmě, moči a mléce bahnic (kolorimetrickou metodou Sandell-Kolthoffa). Během experimentu nebyly pozorovány u bahnic a jehňat klinické příznaky související s nadbytečným příjmem jódu. U pokusné skupiny bahnic s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly nalezeny vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu, nižší hodnoty volného trijódtyroninu, volného tyroxinu, IgG, leukocytů, -1-globulinů, -2-globulinů a -globulinů, významně nižší hodnoty -globulinů v období po porodu, významně vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Obsah jódu v krevní plazmě, mléce a moči bahnic se zvyšoval v přímé závislosti na jeho koncentraci v krmné dávce. U jehňat matek s příjmem jódu 5,1 mg I-kg-1 sušiny krmné dávky byly významně vyšší hodnoty tyreostimulujícího hormonu od 10. dne po narození, signifikantně nižší hodnoty volného trijódtyroninu a volného tyroxinu 1. den po narození, imunoglobulinu G a -globulinů do 30. dne po narození, nižší (statisticky významně v polovině odběrů) hodnoty celkové bílkoviny a leukocytů a vyšší hodnoty močoviny a aktivity alkalické fosfatázy. Přírůstky hmotnosti u jehňat nebyly suplementací jódu významně ovlivněny. Uvedené výsledky u bahnic s příjmem jódu 5,1 mg-kg-1 sušiny krmné dávky a především u jejich jehňat upozorňují na riziko snížení aktivity štítné žlázy a negativní ovlivnění ukazatelů humorální imunity především IgG a -globulinů.
|
host ::
RSS.